7. HODNOCENÍ A AUTOEVALUACE

Obecné zásady hodnocení

Hodnocení žáků upravuje Vyhláška č. 48/2005 Sb.

Cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, tj. co se naučil, zvládl, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále.

Hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádření a mělo by být pro žáky motivující. Je důležité si uvědomovat, že při hodnocení se nehodnotí osoba žáka, ale konkrétní ověřovaný problém.

Důležité je uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt.

Soustředíme se na individuální pokrok každého žáka ( nesmí docházet ke srovnávání žáků se spolužáky a rozdělování na úspěšné a neúspěšné).

Pro celkové hodnocení používáme klasifikaci, pouze na žádost rodičů a doporučení PPP se u žáků se SPU používá hodnocení slovní. U průběžného hodnocení používáme různé formy,od klasifikace, přes bodové hodnocení, slovní hodnocení, až po sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků.

Žáci jsou cíleně vedeni k sebehodnocení a k sebekontrole, s chybou či nedostatkem se pracuje.

Kritéria pro hodnocení

-         zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností dítěte

-         schopnost vykonávat činnost smysluplně a řešit předpokládané problémy tvůrčím způsobem

-         změny v chování, postojích a dovednostech

-         míra zodpovědnosti a tolerance, kterou žák pociťuje

Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků

-         písemné práce, slohové práce, testy, sondy, diktáty, cvičení …

-         ústní zkoušení a mluvený projev

-         zpracování referátů a prací k danému tématu

-         úprava sešitů, samostatné aktivity a domácí úkoly

-         modelové a problémové úkoly, kvízy, křížovky, rébusy...

-         výroba pomůcek, modelů, laboratorní práce …

-         projektové a skupinové práce

-         projektové dny celoškolní

-         diagnostické pozorování žáka

-         školy v přírodě

-         vědomostní a dovednostní testy Scio ...

Základní pravidla hodnocení prospěchu klasifikací

 Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován stupni :

1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný

 
Známka z hodnocení vědomostí nezahrnuje hodnocení chování žáka.

 
Do klasifikace se promítá hodnocení úrovně dosažených vědomostí, dovedností, postup a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka.

 
Hodnocení musí probíhat průběžně v celém časovém období a výsledná známka je stanovena  na základě dostatečného množství různých podkladů.

 
V případě zhoršení prospěchu je nutno ihned písemně informovat rodiče a konzultovat s nimi daný problém.

 
Klasifikuje se vždy jen dostatečně probrané a procvičené učivo.

 
Rozsáhlejší písemné práce, testy, diktáty... jsou vždy včas předem oznámeny žákům (kontrolní písemné práce se archivují dva roky a v den, kdy se píše KPP, nemůže probíhat další náročnější písemné zkoušení).

 
Žák má právo si své případné neúspěšné hodnocení plně opravit (po dohodě s vyučujícím).

 
Žáci si své oklasifikované a opravené podklady pro hodnocení budou zakládat pro tvorbu žákovského portfolia.

Sebehodnocení

 Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1. ročníku. V 1. ročníku probíhá nejčastěji ústně.

Ve 2. ročníku se navíc žáci hodnotí formou značek v rámci jednotlivých předmětů na samostatný pracovní list, kde třídní učitel poskytne i zpětnou vazbu.

Ve 3. - 5. ročníku se místo značek učí již písemnému vyjádření.

Na 2. stupni ve všech ročnících probíhá sebehodnocení v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů průběžně ústně a písemně.

Ověřování klíčových kompetencí

 Na 1. stupni ověřování probíhá v 1 a 2. ročníku na závěr školního roku a ve 3. a 5. ročníku vždy na konci každého pololetí. Pro žáky jsou připraveny speciální projektové dny, při nichž tř. učitel sleduje naplňování kompetencí u jednotlivých žáků a zástupce vedení školy sleduje úroveň v jednotlivých třídách a ročnících. Výsledky pozorování jsou zpracovány, vyhodnoceny a pomáhají při další práci s kolektivem. Na 2. stupni ověřování klíčových kompetencí probíhá v jednotlivých oblastech vyučování na základě projektů, dotazníků a dalších efektivních metod.

Chování

 Hodnocení chování žáka se odvíjí od dodržování Školního řádu. Hodnotí se chování ve škole, při školních akcích, reprezentaci školy a provádí je třídní učitel po dohodě s ostatními vyučujícími, projednává pedagogická rada. Hodnocení schvaluje ředitel školy. Využívá se tří stupňů hodnocení :

1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 Hodnocení se řídí Vyhláškou č. 73/2005 Sb.  Ve škole mohou být integrováni žáci s postižením smyslovým, tělesným, mentálním nebo s vývojovými poruchami učení a chování. Při hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a závěrů PPP a hodnocení je vždy zcela individuální.Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a schopnosti, je posuzován jeho individuální pokrok. Rodiče

integrovaných žáků na základě doporučení PPP nebo jiného SPC mohou požádat pro své dítě vytvoření individuálního vzdělávacího plánu a o slovní hodnocení.

Při slovním hodnocení se uvádí :

a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami

-         ovládá bezpečně

-         ovládá

-         podstatně ovládá

-         ovládá se značnými mezerami

-         neovládá

b) úroveň myšlení

-         pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti

-         uvažuje celkem samostatně

-         menší samostatnost myšlení

-         nesamostatné myšlení

-         odpovídá nesprávně i na návodné otázky

c) úroveň vyjadřování

výstižné, poměrně přesné

-         celkem výstižné

-         nedostatečně přesné

-         vyjadřuje se s obtížemi

-         nesprávné i na návodné otázky

d) úroveň aplikace vědomostí

-         spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností

-         dovede používat vědomostí a dovedností, dopouští se drobných chyb

-         s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští

-         dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

-         praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

e) píle a záje o učení

-         aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

-         učí se svědomitě

-         k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů

-         malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

-         pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

Zpět na hlavní stránku